Pódiovka premiérově v Chomutově

V sobotu 17. 10. 2015 jsme s našimi svěřenkyněmi konečně vyrazili na první letošní závody podzimní sezony v pódiových skladbách do nedalekého Chomutova.

Po té odmlce od minulých společných skladeb před dvěma lety, jsem s lehkým nádechem nervozity večer připravovala s dcerou tašku, sponky, síťku, jídlo, fotoaparát a takové ty věci, co maminky těm svým slečnám připravují. Avšak jako trenérka musím říci, že se v mé hlavě ještě navíc odehrávalo „pásmo krátkých filmů“ typu: „jsou docela slušně synchronizované“, „ale jen první půlku“, „doufám, že nebudou spěchat“, „že se zpevní při otočkách“, „špičky mají docela v pohodě, na těch neshoříme“, „skoky máme pěkné“, „snad udrží diagonálu“… No můžu vám říci, že jsem byla asi více nervózní než ony. Určitě jsem byla více nervózní!

Překvapení ale nastalo, když naše děvčata zajela cvičně svou sestavu na závodní ploše během času pro rozcvičení našeho oddílu. Výborně, takhle když to dají, tak to bude skvělé.

Bohužel, vše je jednou poprvé, a tak se stalo, že tolik kladený důraz všech trenérek na zpevnění těla a na koncovky při dopadu, se stal osudným Danielce Jelínkové, která při dopadu z poměrně obtížného skoku, ztratila balanc a šla rovnou k zemi, ou. V hodnocení rozhodčích to bylo, bohužel, citelně znát, a tak se naše děvčata umístila na koncových místech závodního pole (14. příčka ze 16), namísto někde kolem vytouženého středu. Po shlédnutí přihlášených oddílů bylo téměř jasné, které kluby obsadí první třetinu příček. Ale ten střed mohl být jisto jistě náš.

Musím touto cestou rozhodně pochválit ostatní čtyři závodnice ze společné skladby. Ani jedna z nich neprojevila jakoukoliv negativní reakci na svou spolugymnastku, která to dost v zákulisí obrečela. Naopak, všechny se jí snažily utěšit a povzbudit na druhé provedení, které je čekalo. Toto provedení už bývá obecně horší a to se také potvrdilo. Ale i tak zajely všechny svou premiéru statečně a se zdviženou hlavou.

Ještě jednou všem moc gratuluji, držím palce a věřím, že ještě ukáží ostatním, co v nich máme za poklady.

A závěrem hodnocení naší hlavní trenérky Mirky Špičkové: „V obou provedeních tréma udělala své a projevila se v mnoha chybách techniky těla, včetně pádu. I tak musím říci, že první provedení bylo velmi pěkné a jsem přesvědčená, že napříště, v Praze na Vinohradech, to bude již mnohem soustředěnější a bez vážných chyb. Děkuji i fanouškům z řad rodičů, kteří dokázali naše závodnice správně povzbudit a podržet ve chvíli, kdy mají nervíky na pochodu. To je naprosto super! A děvčátkům přeji do dalších závodů klidnou hlavu a hodně štěstíčka.“

Zatím ještě aktivní trenérka
Liana Francová